Kostarika se může pochlubit nejen úchvatnou krajinou, ale také bohatou historií opředenou snahou o nastolení a udržení svobody a nezávislosti. Každý rok 15. září se v zemi konají bujaré oslavy na počest vyhraného boje za nezávislost na španělské nadvládě. Jedná se o jeden z nejdůležitějších svátků v zemi a první polovina září se nese v duchu příprav na daný slavnostní den. V tomto příspěvku společně nahlédneme na historické souvislosti a jedinečné tradice, které se s oslavami tohoto významného dne pojí.
Cesta k nezávislosti
Cesta ke kostarické nezávislosti nebyla poznamenána násilnými revolucemi nebo krvavými bitvami jako v některých sousedních zemích na území Latinské Ameriky. Jednalo se o relativně klidný proces, který vyvrcholil podpisem Úmluvy o nezávislosti Střední Ameriky, který vypracovala guatemalská rada dne 15. září roku 1821. Dokument zajistil osvobození středoamerických zemí včetně Kostariky od více než třísetleté španělské nadvlády. Přestože k získání úplné nezávislosti bylo zapotřebí ještě mnoho práce, jednalo se o klíčový zlom v historii Kostariky.
Jak takové oslavy Dne nezávislosti na Kostarice vypadají?
El Grito
Kostarika má podobně jako slavné "El Grito de Dolores" v Mexiku svou vlastní verzi tohoto vlasteneckého proslovu. Dne 14. září v 18:00 hodin stojí každoročně kostarický prezident na balkoně Národního muzea a zvoní na Zvon svobody, po němž následuje emotivní projev známý jako "El Grito de la Independencia". Tento akt je oficiálním zahájením oslav Dne nezávislosti.
Průvody a pochody
Po celé zemi se konají slavnostní průvody místních obyvatel, kteří zaplňují ulice pestrými kostýmy, tradiční hudbou a živým tancem. Do oslav se zapojují školy, obce a organizace, které dávají najevo svou hrdost na kostarickou kulturu. V rámci pouličních oslav nechybí ani nabídka oblíbených pokrmů. Ticos, jak se Kostaričanům přezdívá, si pochutnávají během veselí na tradičních pokrmech jako je gallo pinto (rýže s fazolemi) a smažené plátanos (speciální druh banánů), často doplněné o chorreadas (kukuřičné placky) a tamales.
Štafetový běh a lampionový průvod
Vrcholem oslav Dne nezávislosti je lampionový průvod, tzv. "faroles". Děti i dospělí vytvářejí lampiony z různých materiálů, často s vlasteneckými symboly a barvami a nesou je společně ulicemi měst. Lampionovému průvodu předchází štafetový běh studentů, který tradičně začíná zapálením pochodně v Guatemale, jenž následně společně se štafetovými běžci putuje do Cartaga (dřívější hlavní město Kostariky).
Občanské aktivity
Školy a obce pořádají na počest této historické události nejrůznější akce pro veřejnost. Patří k nim slavnostní vztyčování vlajky, vzdělávací programy a kulturní výstavy. Místní obyvatelé každoročně vyzývají turisty, aby se oblékli do národních barev (červená, modrá a bílá), připojili se k velkolepým oslavám v ulicích a dozvěděli se více o historii Kostariky v rámci nabízených aktivit a programů. Výjimkou nejsou ani vřelá pozvání místních na společné večerní hodování.
Svoboda je dominantou kostarické kultury a životní filozofie místních. Den nezávislosti není jen oslavou výhry v minulosti, ale zároveň připomínkou toho, že získané svobody je třeba si vážit a chránit ji. Bývalý prezident Kostariky, nositel Nobelovy ceny míru Oscar Arias Sánchez pronesl ke svobodě v oslavný den následující: "V Kostarice pro nás svoboda znamená mnoho věcí. Znamená to milovat svou rodinu a starat se o ni. Znamená to mírumilovné sdílení naší kultury a naší země s těmi, kteří ji chtějí navštívit. Znamená to žít prostý život, nebo jak říkáme, "pura vida". Zároveň je to však také oslava všech věcí, které nás dělají tím, kým jsme. Den nezávislosti je velkou oslavou, nicméně my ve skutečnosti slavíme svobodu každý den!"
Nenechte si ujít příležitost zažít oslavy kostarické svobody na vlastní kůži!
Commentaires